„soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
Povinný může takovýto návrh, který má odkladný účinek, u exekutora podat pouze do patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce. V později podaných návrzích na zastavení exekuce (které již nemají odkladný účinek) může povinný namítat pouze skutečnosti, které nastaly po uplynutí této lhůty.
Soudní exekutor vyrozuměl stěžovatele jako povinného o zahájení exekuce přípisem, jenž byl stěžovateli doručen spolu s dalšími písemnostmi dne 15. 10. 2018. Nato stěžovatel zaslal soudnímu exekutorovi návrh na zastavení exekuce s odůvodněním, že exekuční titul mu byl doručen až dne 29. 9. (1) Podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám 3. rozhodnutí exekutora, příp. exekučního soudu. Dle zákona je exekutor povinen rozhodnout o žádosti na odklad exekuce do 7 dnů. Pokud návrhu nevyhoví, předá jej spolu s exekučním spisem exekučnímu soudu, který o něm rozhodne nejpozději do 15 dnů . Podstatné je, že dokud není o návrhu na odklad exekuce rozhodnuto Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. Věta první se nepoužije, uplatní-li SkM26VA.